Těšila jsem se na období těhotenství, na bříško. Představovala jsem si pocity, které budu zažívat, až své dítě poprvé sevřu v náručí. V hlavě mi probíhaly krásné barevné obrazy s miminkem, manželem a mnou plné smíchu a radosti.
Stala jsem se mámou nádherného chlapečka. Okamžitě jsem byla zaplavena pocitem dokonalého štěstí. Měla jsem svoje miminko, ale.. Ale realita se pomalu začala rozcházet s mými vysněnými představami.
Být mámou není lehké. Občas mám pocit, že všechno je špatně a chce se mi brečet.
Začala jsem hledat cestu ke šťastnému mateřství. Čas se nikdy nevrátí a já nechci žít s pocitem, že mi to nejdůležitější v mém životě proteklo skrze prsty.
Naučila jsem se, jak si mateřství užít tak, aby bylo zalité sluncem.